Krev a Redox. Není to ztracené.
obr. 1 Zdravá krev
obr. 2 Nemocná krev
obr. 3 Změna spočívající v podání 60 ml redoxního doplňku a 30 minutách času
Popsat problematiku chování červených krvinek a vznik krevních sraženin je složité. Hraje zde roli obrovské
množství různých faktorů fyzikálních, chemických, biologických, ale i psychických.
Červené krvinky, aby plnily svou roli distribuce plynů a živin, proplouvají kapilárami tak úzkými,
že jimi projdou jen volné krvinky. Tedy měly by. Tak se dostávají do cílových míst zásobované tkáně.
Srdce, mozku, plic...
Shluky krvinek, tzv. agregace či tromby, jsou nežádoucí jev. Mají min. 2 nepříjemné důsledky. Červené krvinky transportují kyslík. Pokud plocha krvinek není volná a je obsazena jinou krvinkou a ta zase další a ta zase další, logistika výměny plynů nefunguje. Tělo se začíná dusit. Nejmenším signálem je únava. Horším signálem je už ohrožující pocit dušení.
Druhým vážným důsledkem výskytu krevních sraženin jsou neprůchodné cévy. Shluky krvinek kapilárami neprojdou. Nevyživovaná tkáň za ucpanou cévou odumírá, rozpadá se, doslova hnije, objeví se zánět... Pomalý průběh pozorovaný např. v mozku je možno spojit s postupujícím neurodegenerativním onemocněním a demencí, rychlý průběh s mrtvicí.
K nepříjemnostem spojeným s krevními sraženinami může dojít v těle kdekoliv. V mozku, v srdci, v osrdečníku, v plicích, v placentě, v prostatě, ... Následky bývají nepříjemné až konečné. Mnoho jich bylo popsáno a jejich výskyt je aktuálně ve stovkách až tisícovkách procent vyšší než v období před nabídnutým opatřením, které se označuje jako "světlo na konci tunelu" a všichni mají být "zodpovědní" a toto opatření podstoupit, protože "nikdy neonemocní nebo budou mít lehčí průběh".